O městě

Karviná je statutární město v Moravskoslezském kraji, na území historického Těšínska. Území dnešní Karviné patří ve zdejší oblasti k místům s nejstarším osídlením, o jehož existenci svědčí nálezy kamenných nástrojů z období mladší doby kamenné. První písemné zmínky o území dnešního města jsou z roku 1268. Vratislavský desátek z let 1302 až 1315 obsahuje původní názvy některých zdejších lokalit jako Fryenstat (Fryštát), Roy (Ráj), Carwina (Karviná), Bertholdi Villa (Darkov). Od roku 1327 se Fryštát stal nositelem městského práva. Vzhledem k jeho strategicky výhodné poloze na obchodní cestě z Uher do Pobaltí se zde vytvořilo významné středisko obchodu a řemesel.

K velkému hospodářskému rozvoji došlo od poloviny 15. stol., kdy bylo městu uděleno dědičné právo „do čtvrtého kolena“, právo mílové, válečné, právo lovu na panském, možnost zřizování cechů a právo vyššího soudnictví. Další rozkvět města zajistilo Kazimírovo privilegium z roku 1473, kterým byly potvrzeny dosavadní výsady města a povoleno pořádání trhů. V roce 1540 se poprvé objevuje zmínka o zřízení školy ve Fryštátě. Reformační náboženské hnutí v 16. stol. ovlivnilo celou zdejší oblast a nařízením pro Fryštát o jediném vyznání evangelické víry, jedině evangelíci mohli ve městě zastávat úřad nebo se vyučit řemeslu. Období třicetileté války znamenalo pro obyvatele města dobu těžkých válečných útrap, epidemií a válečného drancování. Až do konce války v roce 1648 bylo město obsazeno Dány a Švédy. Roku 1766 se město stalo ohniskem dosud největší selské vzpoury ve zdejším regionu.

Zásadní obrat v rozvoji města a celé zdejší oblasti znamenal nález černého uhlí ve 2. pol. 18. stol. a počátkem 20. stol. již byla Karviná svým ekonomickým potenciálem významnou obcí v rámci celého Rakousko-Uherska. Mezi lety 1918 až 1920 probíhal mezi nově vzniklými státy Československem a Polskem spor o Těšínsko. Po krátkém vojenském střetnutí bylo území Těšínska v roce 1920 mezi oba státy rozděleno arbitráží vítězných mocností. Území Karviné připadlo Československu a v roce 1923 byla Karviná povýšena vládním rozhodnutím na město.

Koncem třicátých let 20. století začalo Polsko vůči Československu vznášet územní požadavky. Ty byly formulovány polskou vládou 21. září 1938 a vzneseny jako součást Hitlerova godesberského memoranda. 30. září 1938 polská vláda zaslala československé vládě ultimátum o okamžitém vydání požadovaných oblastí a 1. října 1938 polská vojska obsadila požadovaná území, včetně území dnešní Karviné. Období polského záboru však netrvalo ani rok. Po porážce Polska Německem na počátku druhé světové války oblast obsadila německá armáda a území Karviné bylo přičleněno k Německu. Po osvobození byl položen správní základ současné podoby města sloučením několika samostatných obcí v jeden územně správní celek pojmenovaný Karviná.

Moderní Karviná vznikla roku 1948 sloučením Fryštátu (německy Freistadt, dnešní historické centrum), Karviné (dnes Karviná-Doly), Darkova, Ráje, a Starého Města. Později byly připojeny ještě Louky nad Olší. Karviná leží na hranici s Polskem, přímo ve městě jsou dva hraniční přechody (z toho jeden pouze pro osobní vozidla) v místní části Karviná-Ráj. Město se rozprostírá na severním okraji předhůří Beskyd. Karviná leží v údolí řeky Olše a od krajského města Ostravy je vzdálena 20 km východním směrem.

Vlastník historických snímku : Státní oresní archiv Karviná -  www.archives.cz/karvina